Dělat, či lelkovat?

Dělání, dělání všechny smutky zahání.
Dělání, dělání je lék.

Jaroslav Uhlíř

Je. Ale ne na všechno.

Upéct třeba chleba nebo postavit zeď vám může někdy obrovsky pomoct, a jindy vás to dodělá.

Pojďme se spolu podívat na dva protipóly.

Vídám dva poněkud extrémní způsoby života.

Najdete se v nich?

Začněme tím rychlejším, protože nemá čas.

Jedete naplno

„Nevystupovat, nezastavujem, máme zpoždění, jede se furt, vystoupíte si až…“

Kde? V rakvi?

Poznávací znamení:

„Nestíhám, nestačím, nemám čas, mám toho hodně, už jsem měl/a být někde jinde, mám zpoždění, musím!!“

Nemusíte.

Čas nemá nikdo. Nelze ho mít.

„Máte“ jen tohle teď a klidně si ho pro svou zběsilou aktivitu nemusíte několik let vůbec všimnout.

Troufalý návrh: Zastavte se.

Zkuste míň dělat a víc být. Doma, v přírodě, se sebou, s blízkými, v tichu.

Nic důležitějšího než život vám neuteče. Fakt.

Zkuste to.

Stojíte na místě

Druhý způsob života.

Oblíbené věty:

„Jó, jasně. Někdy. Ještě nenastal správný čas. Nevím. Uvidíme. Snad jo. Nechce se mi. Ještě se na to necítím. Nejsem ready. Až pak. Ještě si k tomu musím něco dohledat. Načíst. Připravit se. Tak třeba potom…“

Cítíte tu táhlost, těžkost, až zmar k uzoufání?

Troufalá pobídka: Zkuste víc dělat a míň spočívat.

Až vás něco napadne, nečekejte na výmluvu a rovnou to udělejte (nevztahuje se na nápady v afektu a v blbé náladě).

Někomu se ozvat? Hned. Něco uklidit? Teď. Natankovat? Dobře.

Zvykněte si uskutečňovat vše, co vás napadá, když se cítíte dobře a jste v pohodě. Nenapadá vás to totiž náhodou a nenapadá vás to náhodou teď.

Ony vám ty nápady nemusí dávat smysl.

Leckdy jakýs takýs smysl vidíme až zpětně, pokud vůbec.

Nemusíte tomu rozumět. Nehodnoťte to a udělejte to.

Dělat, či lelkovat – je to, oč tu běží?

To mám jen tak lelkovat? / To mám furt makat?

Někdo hledá výmluvy, proč se nezastavit, jiný hledá výmluvy, proč se nerozjet.

Výše uvedené citace nejsou ničím jiným než výmluvami. Nebo ještě jinak.

Jsou to myšlenky, kterým jsme natolik uvěřili, že jsme je nevědomky pasovali na pravdu.

A pak podle svých domnělých pravd žijeme.

Balanc

Tak jako máme dvě nohy, levou a pravou, potřebujeme i dělání a spočívání.

Činnost střídá odpočinek.

Levá noha střídá pravou.

Aktivita střídá pasivitu.

Dělání střídá bytí.

Je to o rovnováze. A tu my lidi potřebujeme, dělá nám dobře.

Zkuste chvíli skákat jen po jedné noze a někam se tak dopravit.

Hádám, že vám to bude chvíli fungovat. Pak to ale začne být nepříjemné a dlouho to nevydržíte.

Tak si prosím dopřávejte oboje – levou i pravou nohu, činnost i odpočinek.

A možná budete překvapení.